Výdech, nádech, výdech.. se.ru na to. Nedejchám.

21. dubna 2013 v 11:24 | Pepe
Už jsem tu dlouho nebyla .. ae to ste se jistě všimli, i bez mého upozornění. Za neaktivitu se omlouvám, ale jak jsem již minule psala, má nová práce mě dost zaměstnává. Sem tam od rána do večera. Ale teď by se mi měly měnit směny, tak bych měla mít víc času.


Tenhle víkend mám třeba celý volný. Taakže už i v pátek jsem byla doma. Jenže to jsem šla ven. Navíc nemám ani náladu na komunikování s kýmkoliv. Jsem totiž pěkná k.áva ..
Ve čtvrtek na mě čekal Michal, než dorazím z práce. Já mu napsala, že už končím, že jedu a že doufám, že budu na smluveném místě první. Jenže pak za mnouš do šatny přišel mistr, ať jdu ještě do dílny na chvilku s ním. Tak jsem šla, mistrovi nemůžete jen tak odmítnou. Jenže v dílně jsme se zdržela nějakých 40 minut, plus mínus .. A Míšovi jsem to neměla jak dát vědět, mobil zůstal v šatně. Když jsem se tedy dohrabala k mobilu, měla jsme tam hned několik vzkazů a zpráv. Jestli se mi něco nestalo, a proč ještě nejsem u něj. Tak jsem mu volala, ať vydrží ještě deset minut. Jenže užd telefonu zněl dost mrzutě.
Dorazila jsme tedy za ním a on si tam klidně povídal s nějakou baculatou dvacítkou. Nevypadal, že by na mě čekal. Ale rozhodla jsem se to přejít a tak jsem ho z vesela pozdravila a když jsem se vyšplhla na špičky, abych mu dala pusu, couvl. Řek "čau" tý holce a přešel mě. Já jsme ale stála dál. Jako tohle chování sem si snad nezasloužila, ne? (řečenická otázka-neodpovídat-vim, že jo) ..
"Tak jdeš?" zeptal se, když mu došlo, že ještě pořád stojím na tom samém místě. Ale řekl to dost hnusně. Tak jsem mu odsekla něco jako, že jestli se bude chovat takhle, tak jedu domů a ne k němu. No a už to jelo. Nezájem, že chodili lidi kolem, ječeli sme na sebe, já po chvilce neudržela slzy. Hrozně sme se pohádali, ale nakonec sem stejně nejela domů, ale k němu. Jenže mezi námi stále byla ta hádka. Tak jsem si myslela, že si to vyříkáme, že se zase udobříme. Ale on o tom mluvit nechtěl. Ovšem se si upřít nechtěl. Jenže sex ten večer byl hrozný. Jakoby jen z povinnosti. Vůbec jsem si ho neužila, a myslím, že ani on ne. Ihned po tom, kdy sme skončili, neboť to fakt stálo za ho.no, sem se zvedla z postele a šla se vybrečet do koupelny. On mě nechal. Byo mu to fuk. Nebo aspoň htěl, abych si to myslela. Když jsem se pak vrátila do pokoje, ležel na druhým boku, tak abych mu neviděla do obličeje. Buď tedy spal, nebo to dělal. Opatrně sem si lehla vedle něj a chvilku jsem ještě tiše poplakávala. Jak nám takováhle blbost může tolik narušit vztah, to sem nechápala. Ale chápala sem Michala. Čekala na mě skoro hodinu, nevěděl jestli se mi něco nestalo. Musel být jak na trní.
Ráno, když jsem se probudila, že byl dávno pryč. Oblékla jsem se a šla se podívat do kuchyně. Narazila jsem jen na jeho ségru s maminou. Ty mi řekly, že Michal šel ven. Divili se, že to nevím a že nejsem s ním, ale nešťouraly se v tom. Zkusila jsem u volat, když jsem se vrátila do pokoje, ale nezvedal mi to. Típal to. Sbalila jsme si tedy své věci a odešla na bus domů. Celý páteční odpoledne jsem se cítila, jak ta nejhorší, oči už mě pálily a telefon zvonil. Jenže žádná esemeska nebyla od něj. Zkulturnila jsem se a vyrazila do Nonstopky, kterou máme pod barákem za kamarádkou. Je to moje nejlepší kamarádka a tak jsem si jí chtěla vylít srdce. Jenže tam bylo víc lidí, takže to moc nešlo. Taky tam by můj ex. A svěřil se, jak by mě chtěl zpátky. Přeci jen to zalichotí, ale většinou se ke starému nevracím. A ani teď bych nechtěla. Ale po pár panácích.. stydím se to říct, stydím se to i napssat.. je mi z toho opět na brečení. Asi už hádáte správně, že "něco" bylo. Nejdřív jen letmé doteky, pak vášnivé líbání a pak sex. Nejhůř je mi z toho, že to vědí všichni mí známí neboť byly u toho. Tedy, ne že by nám jako správní asistenti svítili baterkami, ale když se vypaří kluk s holkou na záchodky, a jsou tam docela dlouho, ai vám to dojde. Tyhle záchodky už toho zažili dost. A já si slíbila, že já je nikdy zkoušet nebudu, ale .. stalo se. A já bohužel neměla tu opici natolik velkou abych to zapoměla. Je to zvláštní, ale jednou si pamatuji celý večer, a jednou si nepamatuji nic. Ovšem tuhle noc si pamatuji celou i s nejmenšími detaily. A věřím, že i všichni ostatní.

A dlouho si to pamatovat budu. Sex s Candym byl jiný, než v dob, kdy sme spolu byly. On byl tak trochu sobec. Jakmile se udělal, byl spokojen a na mě se vyprdl, ať se dodělám sama, nebo ne. Jenže tu noc to prodlužoval a nechal mě, ať vyvrcholím jako první.
Jsem štětka.. bojím se vyjít na ulici, bojím se vidět Michala. A bojím se reakce, až se to dozví. Hlavně bych mu to ale měla říct já. A ne, ať se to dozví od jiných. Jenže jak mu to ku.va mám říct, když se mi vyhýbá, jak jen to jde?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nikyška Nikyška | E-mail | Web | 21. dubna 2013 v 20:18 | Reagovat

no nějak by jsi mu to říci měla... ale jak to je dobrá otázka... věřím, že se to vyřeší a bude to v pohodě...

2 Adél K. Adél K. | Web | 21. dubna 2013 v 21:43 | Reagovat

Upřímně nevím, jestli to bude v pohodě... :/ Nechápu Michalův přehnaný výstup.. A z toho úletu si nic nedělej, každý děláme blbosti... Prostě to dopadne tak jak má. Třeba se rozejdete a najdeš si někoho storkát lepšího, třeba spolu zůstanete a všechno se vyřeší. Nebo něco mezi... To už, řekla bych, záleží na maličkostech... :)

3 mysterious watcher mysterious watcher | 21. dubna 2013 v 22:22 | Reagovat

Promin ale toto byl HODNE nepodareny den.
A jedinec co te ignoruje si te nezaslouzi.
Nenech se vyuzivat.

4 Pepina Pepina | E-mail | Web | 22. dubna 2013 v 20:36 | Reagovat

[1]: já už nevěřím .. v těhle věcech sem pesimista, v životě už sem se dost naučila a myslím, že mluvám pravdu, když říkám, že já bych mu to neopustila. á byh to nespíš nepřekousla.. :/

[2]: Michalův výstup e to poslední, co mě teď trápí. Na ednu stranu ho chápu. Čekat a nevědět, není zrovna příemné.
Zda někoho lepšího-to nevím .. on byl dokonalý, a stále je. :/
Každý sice blbosti dělám, ale každý na ně máme jiná měřítka, jinak se s nimi vyrovnáváme a jinak e vstřebáváme. á mám teď problém sama se sebou.

[3]: Za co se omlouváš? :) Já vím, že to byl den, který stál za zápis v červené knize, který je možná lepší nechat ležet a dál nerozebírat..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama