3.kapitolka

8. května 2013 v 16:10 | Petitipa |  Za hranicema-Kapitolovka
Dloouho jsem přemýšlela. A nic nevymyslela. Snad jen .. Přidám kapitolku. Chcete?
Ale Alison, nikoliv Lea.. Tak si ještě čekejte na rozuzlení.
Ikdyž myslím, že to moc lidí nečte, tak ji sem dám. A dál se ji budu snažit dpsat. Lea už dávno mám. Tahle se mi ale smazala. Tak prosím. Snad se aspoň nějaký čtenář najde ..
Kdyby ste nechttěli číst předchozí kapitolky (ikdyž jsou v nich myslím podstatné věci) pokusím se je shrnout.. nebo né .. stačí si přečíst první kapitolku.. informativní..
A v posledním díle jsem skončila tím, jak Alison přiletěla do Čech a vydala se naproti svému bratru. Ven před letiště a stojí tam jak Troll.




Jenže po dvaceti minutách strávených venku přestávala být optimistou. Že on na mě zapomněl, ptala se sama sebe naštvaně. Právě kolem ní procházel nějaký mladý kluk s batohem a tak ho zastavila, aby se mohla zeptat na taxi. On jí popsal cestu, ale pak se zarazil a se zájmem se zeptal, kam jede. Třeba se chce narvat do taxíka se mnou, říkala si Alison a tak z kapsy vylovila lísteček s adresou a nechala ho, aby se do něj podíval.
,,To je ale náhoda. Sousedko." Alison nevěděla, jestli mu rozumí správně a tak pozvedla jedno obočí a čekala, až jí to zopakuje, nebo vysvětlí.
,,No, já tam náhodou taky bydlím. Hned v tom domě naproti. Takže můžeš nasednout do mého tereňáku a můžeme jet spolu." Alison se to nezdálo. Na takové náhody nevěřila. Vzala si zpátky lísteček a chtěla jít na taxi, ale on ji chytil za paži a přinutil jí, se na něj otočit. Jasně, mohla by zařvat a udělat rozruch, ale nač, když tu situaci zatím ještě měla pod dohledem?
,,No ty jsi ta američanka od Cooperů, nebo ne? Není žádným tajemstvím, že se k nim stěhuješ pro žádného ze sousedů, takže neboj. Mě můžeš věřit." Alison si ho ještě chvilku podezřívavě se zdviženým obočím prohlížela a pak se rozhodla.
,,Nevěřím na náhody, ale budiž. Jak to, že o mě víš?" zeptala se přímo a ani jí nedošlo, že s ním nemluví anglicky, ale česky a plynule, bez zádrhelů, jakoby čeština patřila k jazykům, jakými mluví denně.
,,Cooperovi se tím nijak netají. Teda aspoň ne před sousedy, navíc Adam chodí do školy s mojí ségrou a tak jsou i rodiče přáteli."
,,Jenže Connor není můj otec." Řekla zhurta a hned, jak to řekla, přišla si jako pitomec. Co to tu plácá?
,,To mi došlo, i když se vsadím, že by klidně mohl." Řekl to jen tak, jakoby spíš jen pro sebe a dal se do kroku. Alison znovu zaváhala, jestli má jet s ním nebo jít radši na taxi, ve kterém jí nehrozí, že by se jí něco stalo. I když možné je vše, ale pak si všimla, že ten kluk odchází i s jejím kufrem, tak se dál nerozhodovala a na svých jehlových botách cupitala za ním. Původně si na cestu chtěla vzít tenisky, ale dlouho už je na sobě neměla a tak si až v nich uvědomila, jak je se svou výškou 159 bez podpatků malá a mezi lidmi ztracená. Navíc po zvolení vhodného outfitu se ty podpatky sami nabízely. Alison se navlékla do tmavšího, tyrkysového tílka, s trochou látky navíc v jinak dost odhalujícím výstřihu, dále celé tílko svým střihem připomínalo písmeno A. K němu zvolila upnuté džíny maličko se rozšiřující na konci, s malými bílými nitěmi. Do oušek v pase navlékla tlustý, hnědý, kožený pásek. Kabelku vzala také v hnědé barvě, jen o pár odstínů světlejší než byl pásek, ale to stejně nikdo přes delší tílko neuvidí. Na krk si zapnula tři korálkové řetízky spojené do jednoho, z nichž jeden měl zlatavý oválný placatý přívěšek. Náramek byl ze stejné řady jako řetízek, jen neměl žádný přívěšek. A korálkových řádků, neboli nití obsahoval také více. Zato náušnice už k náramku ani řetízku nepatřily. Byly hnědé, skoro ve stejném odstínu jako kabelka a každá náušnice se skládala ze čtyř spojených ,,kapiček". A boty si Alison vzaly na korkové hnědé podrážce, vysoké od prstů k patě, přičemž u paty byly minimálně pětkrát vyšší. Ve špičce boty nohy držely pásky, tyrkysový a hnědý. Na patě byl pásek jen v hnědé barvě. Ale tyrkysový pruh se rozprostíral i na kousku korkového podpatku.
Alison hodnotila svůj výběr oblečení, za velmi vhodný, jen nepomyslela na chladnější počasí a nezabalila si do ruky žádný svetřík, takže jí z toho postávání venku naskočila husí kůže. Kluk, co jí vezl kufr se zastavil, a Alison doufala, že to auto u které si tu zastávku dal, není jeho. Byl to totiž starý trabant. Už dost obouchaný a přešlý časem. Ale on se neotočil k autu, ale k ní, což ji malinko uklidnilo.
,,Mimochodem jsem Vojta." Řekl s úsměvem na lících, když k ní natahoval volnou ruku. To si vybral teda okamžik na představování. Pořádně si ho prohlídla. Na sobě tmavě modré tenisky značky Converse, ačkoliv nejste jejich fanouškem, tu jejich hvězdu prostě poznáte, ať chcete nebo ne. Světle modré džíny mu byly volné, ale pravděpodobně je tak měl schválně. Pod tmavě modrou mikinou s černými pruhy a černou kapucí, rozepnutou v půli mu bylo vidět bílé tričko s obličejem nějakého zvláštního trolla, a přes ty dvě vrstvy měl ještě rozepnutou bílou lesklou vestu s nafouklými bochánky. Alison musela uznat, že mu to slušelo a i v obličeji byl docela hezký. Jeho obličej byl spíš kulatý, jen brada šla mírně do špičky, ale to už tak bývá. Jeho rty byly plné a jistě několikrát políbené, jemné rysy v jeho tváři s větším nosem usazeným přímo uprostřed, to působilo na ženy jistě neodolatelně, ale nejvíc zapůsobily jeho oči. Zelené. Ty se Alison na klucích vždy velmi líbily. A jeho vlasy? Tak ty by Alison s největší pravděpodobností ihned ostříhala, neboť by mu ofina nepadala do čí (až o kousek povyroste) a zbytek vlasů, tedy konečky by se mu nekroutily. Alison by ale stříhala snad všechny dlouhovlasý kluky. I přesto, že Vojtovy vlasy nebyly tolik dlouhé. Alison prostě zastávala názor, že kluk má být kluk, tudíž na krátko. A Vojtova postava byla přijatelná. Staral se o své tělo, mučil ho určitě při nějakém sportu, možná pravidelně v posilovně. Jen si vedle něj-stejně jako vedle všech kluků, se kterými kdy přišla do styku, ale u Vojty obzvlášť-připadala malinká a sotva viditelná. Proč jen si nestoupla do fronty na výšku, když ji Bůh naděloval? Místo fronty na výšku, stála určitě někdy mimo, někdy u fronty na tvrdohlavost, přelétavost nebo aktivitu. Toho totiž měla nadbytek.
,,Alison, ale to už víš." Přijala jeho ruku, načež zaznamenala jeho pátravý pohled. Zkoumal její obličej pátravým pohledem, a ona jen doufala, že jí nevyrazí nějaký pupínek či něco, protože pod tím jeho pohledem se cítila tak nesvá a nervózní, že pochybovala o své dokonalé pleti. Ale Vojta se tvářil neutrálně a víc než pohodově. Je dobrá si najít přátelé, když tu nechceš zůstat, nemyslíš Alison Barbaro Cooperová? Kárala se v duchu a otřásla se nad myšlenkou, že by on byl důvod k tomu, aby tu zůstala. Ne, ne, ne .. on nebude důvod, protože zůstávat zde bude jen Conn, opakovala si v duchu a snažila se tomu znovu věřit.
,,Těší mě, Ali." Ali? To je ten jejich zvyk ve zkracování? No tak to ne, chlapče ... bouřila se v duchu, ale navenek nedala nic znát. Jen se prostě nepatrně usmála, svou kabelku nechal z ramene sklouznout na předloktí a rukama objala své tělo, ve snaze trochu se zahřát. Vojta si jejího gesta všiml a začal se vysvlíkat. Vestu ji nedal, neboť by nijak nepomohla, ale natáhl k ní ruku se svojí mikinou a když ji s díky přijala, oblékl si zase vestu.
,,Nebude ti zima?" zeptala se ho, když si mikinu natahovala přes holá ramena a nadechla se jeho vůně, ale on se jen usmál a otočil zády k ní, aby došel ke svému autu, které parkovalo jen pár metrů od nich. Ve Vojtově mikině si přapadala ještě menší a drobnější, než byla ve skutečnosti. Do mikiny by měla šanci se narvat minimálně třikrát. Zapnula si zip až ke krku, strčila ruce do kapes a porozhlédla se znovu po Vojtovi. Ten už byl opět na cestě k autu, tak neotálela, následovala ho a nastoupila do jeho šedého džípu na místo spolujezdce, když jí Vojta gentlemansky otevřel dveře. Nasedla, zapnula si pás a než Vojta uložil její kufr a svůj batoh do zadní části auta, usnula. Původně si s Vojtou chtěla povídat a trochu ho poznat, ale únava ji přemohla.
Vojta se usadil a chtěl Alison vyzpovídat, chtěl si s ní povídat, ale když se na ní podíval, užasl. Jen, co se uvelebila, tak usnula. Asi to pro ni opravdu byly náročné poslední dny. Než nastartoval, znovu si jí prohlédl. Vůbec ničím se nepodobala Connovi Cooperovi, ale už venku si všiml, že má stejné blond vůasy a modré oči, jako malý Adam. Tmavě modré s odstíny šedé. Plus si k těm očím představte úzké rty, které když se usmějí, odhalí bílé a rovné zuby, dokonalou pleť a dlouhé, jemné, mírně zkroucené, blond vlasy a máte dokonalou dívku. Určitě se na ní najde nějaká chyba, možná v její výšce, ale jak se říká: Co je malé, to je hezké. Tak to ani moc chyba není. A většinou, když je dokonalý vzhled, je špatná povaha, no ne? Vojta v duchu dál přemýšlel o Ali, ale v půli cesty ho z přemýšlení vytrhl Alisonin slabý a smutný šepot. ,,Sorry." šeptla a z oka jí pomalým tempem utíkala slzička. ,,love you." zněla další část. Vojta se malinko styděl, že je nechtěně svědkem nějakého smutného snu. Jistě jí trápí smrt rodičů, navíc musela opustit svoje kamarády a určitě tam měla přítele. To love you patřilo určitě jemu, ale to sorry? Vojta nad tím přemýšlel a bylo mu smutno z toho, že se tak hezká holka, jako Ali trápí, ale chce to jen čas, říkal si. Až si tady zvykne a poznáme se spolu, určitě u ní budu mít šanci a dokážu ji udělat šťastnější a zapomenout na to nejhorší.
,,Ježíš." Řekl skoro neslyšně, ale i tak to bylo dost nahlas. Vyklouzlo mu to z úst, ale jelikož Ali spala, nijak se tím netrápil a dál se snažil myslet, jako normální člověk. Nad čím to tu přemýšlím? Znám jí asi dvě hodiny a už si tu plánuju, jak spolu budeme chodit? Ještě, že moje myšlení zatím nenapadlo přemýšlet o tom, jak dobrej by s ní byl sex. Je ještě panna? To asi sotva.. úúú.. mysli na něco jinýho, mysli na něco jinýho.. zapomeň, že spí ve tvém autě, zapomeň na její drobný a roztomilý rtíky, zapomeň na svou mikinu, která je natolik velká, že pevně neuzavře ani jedinou část jejího drobného těla a tudíž pod ní proudí chladný vánek .. A vzpomeň si, že ještě pořád chodíš s Terezou. Jo jasně, vaše city už se ochlazují, ale i přesto.. mysli radši na ní a ne na Alison.
Konečně doma. Znělo Vojtovi hlavou, ale i tak to nebyla moc úleva. Nezajel k baráku jeho rodiny, ale zabočil na druhou stranu. K sousedům u kterých asi jeho rodina v tuhle chvíli zrovna griluje na zahradě pod XX lampami, neboť venku už je tma a všichni netrpělivě čekají, až přijede Ali. Mám ji vzbudit, nebo nechat spát? Jako by Alison slyšela Vojtovi myšlenky, zrovna se probudila. Otevřela oči a ty se setkaly a těmi Vojtovými. Hleděly si do očí a ani jeden z nich neuhnul. Alison se cítila uhranutá jeho pohledem, skoro přestala dýchat a když se k ní Vojta začal sklánět, neuhnula. Ani pohledem ani hlavou. Chtěla to, chtěla, aby ji políbil a aby jeho polibek byl tak vášnivý a intenzivní, že by zahnal všechny zlé myšlenky a to, co zbylo z jejího nejnovějšího snu. Jeho rty už byly skoro u těch jejích, a Alison na sucho polkla. Chci to? Ptala se sama sebe, ale byla si vědoma toho, jak zavírá oči v očekávání a po chvilce se jeho rty zlehka dotkly těch jejích. Nestihly se ani pořádně ochutnat a přímo naproti nim se rozsvítilo otravné venkovní světlo. Zasvítilo jim přímo do obličejů a oni se od sebe odtrhly, jako by dostaly ránu od elektřiny. Když se světl zmírnilo a sklonilo k zemi, Alison zamžikala a přímo před sebou poznala svého bratra. Ten si všiml, že ho vidí a rozevřel svou náruč. Nebýt toho donucení sem zajet, by Alison reagovala jinak a nejspíš by mu i vletěla do náruče, ale po tom, co jí provedl, se s ním nehodlala kamarádit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 potterci-fanclub potterci-fanclub | Web | 10. května 2013 v 14:21 | Reagovat

Ahoj Pepe
Všimla som si tvoj nový design na blogu, je veľmi pekný. Rada by som vedela, ako si dala tie poviedky, aby si na to nemohla kliknúť {myslím v rubrikách}
Mohla by si mi prosím napísať presný {ALE NAOZAJ PRESNÝ} popis, ako si to urobila. Ináč ďakujem za tvoj čas :-D

2 Pepina Pepina | E-mail | Web | 10. května 2013 v 17:35 | Reagovat

[1]: Myslíš-li to velké písmo psané zeleně, tak úplně jednoduše =)
Celé meníčko mám totiž tvořené ve složce menu, a v podsložce Volitelný box ;)
Takže jsme jen d něj napsala POVÍDKY, vybrala jsme si barvičku a potom jsem upravila umístění.
Stejně takhle jsem vytvořila i další nadpisky a odkazy.
Snad je to dost podrobné ;)
A nemáš za co ;)

3 Potteraci-fanclub Potteraci-fanclub | Web | 11. května 2013 v 20:02 | Reagovat

Dala som to ale mne sa tam zobrazilo že volitelný horný box a dolný box a teraz neviem ktorý? (myslím že horný ale nie som si istá) a mám tam vedle menu plná šírka nezobrazovat a ako si to nastavila? :-D

4 Potteraci-fanclub Potteraci-fanclub | Web | 11. května 2013 v 20:07 | Reagovat

ahoj ten obrázok si nevšímaj sestra niečo robila ked sióm na cvilu odisla diky :-D

5 Vicky Vicky | Web | 13. května 2013 v 0:29 | Reagovat

konečně jsem si našla čas i n přečtení tvého dílka :-) A moc se ti kapitolka povedla, na toho Vojtu jsem ještě zvědavá >.< :-D

6 Pepina Pepina | E-mail | Web | 16. května 2013 v 16:16 | Reagovat

[5]: Jsem ráda, já už na tom také pracuji ;)
Noo, Vojtík asi zklame. Moc se tam zjevovat nebude ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama