6. kapitolka

23. června 2013 v 1:27 | Pepé |  Leonardo-Kapitolovka
Myslela jsem, že něco nappíšu, když jsem teď zavřená v pokoji a společnost mi po většinu času dělá jen pc, ale ne.. Nemám chuť, a asi ani inspiraci..
Ale budu se sažit, až se zlepší můj zdravotní stav. Snad zítra..? ..
tak prozatím tu mám melodii, co jsem dnes našla, a pak tay další část Lea ;)
ENJOY IT..!!

(náhodou jsem si tuhle kapitolku přečetla, abych oživila paměť a víte co? teď už píšu lépe, než v době vzniku tohoto dílka ;))



Ano, jedná se o jeden z PLL songů, ale myslím, že je ještě starší než PLL, takže nevím, zda je na místě mu přiřazovat název, či původ..





Neumřel jsem! Znělo mi hlavou, když sem byl zase při smyslech, mohl sem hýbat se svým tělem, otevřít oči, cítit, vnímat a myslet. V první chvíli jsem pocítil vděk bohu, velkou úlevu a radost, že sem to zase já. Ale na druhou stranu, ty provazy kolem mého těla nebyly dobrým znamením a navíc ta klec z tvrdých železných tyčí, to nevěštilo nic dobrého. Když jsem se rozkoukal viděl jsem tu holku. Slečnu René, jak ji říkal Artur. Měl jsem na ní zlost, a hlavně sám na sebe. Ale ona tam tak seděla v koutě s hlavou mezi koleny a cítil jsem její neklid, strach a bolest. Po chvilce se i ona podívala na mě a v očích se jí zračily ty samé pocity které jsem z ní vycítil. Že by nemohla za to, že jsem zavřený a byla taky jen obětí? Stejně jako já? Ale proč? Proč ona, když nás dva nic nespojuje, krom jedné společné cesty výtahem a sousedních apartmánů. Rozhodl jsem se tu záhadu rozluštit.
,,Co tu dělám?" zeptal jsem se, když sem došel k mřížím a jediným pohybem jsem je zlomil. Vecpal jsem se vytvořenou dírou a sedl si na podlahu vedl ní.
,,Omlouvám se." To bylo to jediné, co z ní vypadlo a zase svěsila hlavu. Slyšel jsem ty slzy, jak dopadaly na igelitovou tašku pod ní. Moje hlava to nepobírala. Byl jsem zmatenější ještě víc, než předtím. Objal jsem ji kolem ramen a přitáhl k sobě. Nebránila se, naopak se ke mně víc přitulila a plakala mi na rameni. Byla tak křehká, zlomená a nejspíš hrozně litovala všeho, co provedla, ať už udělala cokoliv. Rozhlížel jsem se po mřížích, které mi bránily vyjít ven a někdo, kdo mě tu zavřel se dobře připravil. Mříže byly omotané sporýšem, takže kdybych na ně sáhl, byť jen špičkou prstu, dost bych si ublížil. S nimi to nebude tak jednoduché jako s těma prvníma. Najednou se ozval klapot bot na schodech a stále se přibližoval. De chůze jsem to soudil na ženu. Když ona záhadná osoba vyšla ze tmy a přiblížila se k mřížím, poznal jsem o koho jde.
Kendra. Moje bývalá známá. Ona chtěla být něco víc, ale já to tak necítil, miloval jsem jiné ženy. Mladší a milejší. Kendra byla více jako muž. Měla zájmy jako muž a občas tak i mluvila. Bral jsem ji jako skvělou kamarádku, bohužel ona to cítila úplně jinak. A proto jsem asi tady. Jen stále nechápu, jak do toho zapadá René.
,,Ahoj, miláčku."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Evushka Evushka | Web | 23. června 2013 v 17:35 | Reagovat

Podľa mňa píšeš naozaj dobre. :-) páči sa mi to. Píš ďalej a budem čítať ;-) Niekedy keď budem mať viac času, tak si prečítam tie staršie. :-) Inak tá skladba je Mozart, ale neviem teraz presne, ktorá od neho. Musím to zistiť.

2 Evushka Evushka | Web | 23. června 2013 v 17:37 | Reagovat

:-D Jasné, som dobrá, je to priamo v názve tohto videa. Takže Mozart Für Elise. http://www.youtube.com/watch?v=_mVW8tgGY_w

3 Jo Jo | E-mail | Web | 25. června 2013 v 13:27 | Reagovat

[1]: V pořádku :) já mám s Tvými články taky skluz :D
mimochodem.. šikovná holka :D
já to přijala jako skladbu z PLL a ani by mě nenapadlo, hledat ji jako Mozartovu ;) :D

4 Nikyška Nikyška | E-mail | Web | 3. července 2013 v 18:14 | Reagovat

suprová kapitola... konečně jsi jí přidala... těším se na další... bude brzy?
P.S. na blogu mám dvě nové kapitoly k Síle hvězd a kletbě vlků... ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama